Po ukončení VŠ jsem hledal uplatnění na trhu práce a jako většina absolventů jsem se i já vyptával kamarádů a známých, zda o něčem neví. Jedním z nich byl shodou okolností i současný ředitel pobočky RESPECT v Českých Budějovicích Zdeněk Doležal. Zdeněk mi RESPECT doporučil jako vhodnou volbu pro nastartování pracovní kariéry a předal mi jeho zkušenosti s RESPECTem. Shodou okolností se v té době hledala posila do mezinárodního oddělení, což mě velmi lákalo. Nejprve však proběhlo setkání s tehdejší HR ředitelkou Katkou Oellerich, za účelem představení našich vizí a vyhodnocení, zda se očekávání obou stran shodují. První setkání proběhlo úspěšně a druhé mělo proběhnout, s dnes už ředitelem mezinárodního oddělení Tomášem Mickou. Toto setkání již bylo detailnější, kdy kromě představení pozice a náplně práce, proběhlo i ověření mých znalostí a komunikačních dovedností. Ve výsledku na mě vše působilo pozitivně a velkou motivací pro mě bylo pracovat v mezinárodním oddělení, kde bych mohl být neustále v “kontaktu” s cizími jazyky, což je v dnešní době k nezaplacení. Když jsem tedy dostal od Katky informaci, že bych se na zmíněnou pozici ve firmě hodil, dlouho jsem neváhal a nabídku jsem přijal.

V RESPECTu jsem začal pracovat na pozici “Broker asistent” v mezinárodním oddělení. Zpočátku to pro mě bylo těžké období, vzhledem k tomu, že jsem neměl zkušenosti z oboru a musel se vše naučit od úplných základů. Pojišťovnictví není lehký obor, jelikož je třeba, abyste byli odborně velmi zdatní tak, abyste dokázali poradit velkým obchodním společnostem z různých odvětví. Trvalo mi tedy poměrně dlouhou dobu, než jsem dokázal “nasát” potřebnou odbornost a být samostatnou jednotkou. Zároveň jsem se učil jednat s majiteli, řediteli a vedoucími společností, nejprve pod vedením mého vedoucího Tomáše Micky a následně už samostatně. Nyní, po více než 3 letech od nástupu, jsem se již vypracoval na plnohodnotného brokera, ale rozhodně nemohu říci, že již vše vím a znám, jelikož v této branži se člověk učí celý život. Jsem ale mnohem zkušenější než když jsem nastupoval a cítím se mnohem jistější v každodenní práci s klienty. To mě zároveň naplňuje a baví, když vím, že už se nemusím spoléhat na druhé, ale dokážu klientům poradit i sám.

Na RESPECTu se mi líbí, že se snaží vytvořit příjemné prostředí pro zaměstnance, ať už v oblasti zázemí, které bylo v poslední době poměrně značně zmodernizováno, nebo v oblasti benefitů zaměstnanců, kdy bylo vyslyšeno „volání“ po dnes velmi oblíbených home officech. Naopak bych byl rád, kdyby se firma nebála dávat větší šanci mladým kolegům a více následovala trendy moderních společností.

Potenciální uchazeč by měl být trpělivý, v RESPECTu totiž dostane přesně to, co si zaslouží, což může být, zejména u uchazečů mimo obor, běh na delší trať. Pokud by už byl uchazeč o zaměstnání z oboru, bude mít velkou výhodu, jelikož by pak adaptace byla mnohem snazší a kratší. V RESPECTu se velmi dbá na vzdělávací systém, který se na první dojem zdá být až příliš obsáhlý, ale ve výsledku chápu, že se firma snaží, aby zaměstnanci byli co možná nejvzdělanější a mohli klientům poskytnout tu nejvyšší kvalitu a odbornost.