Správně nastavené pojistné částky znamenají kvalitní a funkční pojistnou ochranu klienta, kdy nehrozí riziko podpojištění a možného krácení pojistného plnění při vzniku škody. Současná situace na trhu vyžaduje, aby klienti aktualizovali pojistné částky s ohledem na vývoj cen stavebních prací a stavebních materiálů. A tento vývoj je dramatický. RESPECT klientům v tomto směru nabízí technickou a konzultační pomoc při stanovování a navyšování pojistných částek.
Pracovníci oddělení Risk managementu RESPECTu, ale i brokeři mají aktuální informace, jak postupovat při stanovování odpovídajících pojistných částek. Je to pro nás alfa a omega při sestavování kvalitního pojistného programu.
Přístup RESPECTu v oblasti řízení rizik spočívá v dokonalé a detailní znalosti majetku a procesů klienta a průběžném vyhodnocování rizikové situace. Ve spolupráci s klientem jsou konzultována doporučení a opatření ke snížení hrozících rizik.
Řízení rizik (risk management) je komplexní systematický proces zjišťování, eliminace a minimalizace potenciálních a skrytých rizik, která mohou negativně ovlivnit ekonomickou stabilitu společnosti. Cílem je dosažení bezpečného provozu podniku. Řízení rizik je v praxi prováděno interně (vedením, vlastními zaměstnanci) a také externími službami jako například rizikovými inženýry společnosti RESPECT.
Výraznou přidanou hodnotou externího risk managementu je nezávislý pohled na veškerá rizika, která podnik ohrožují. Dá se i říct, že jde o takzvané odstranění „provozní slepoty“.
Jednou ze základních metod snižování rizik je pojištění, a právě v této fázi je k dispozici tým rizikových inženýrů, který je schopen provést veškeré úkoly za účelem stanovení správných pojistných částek a dále navrhnout kroky pro snížení míry rizika na nejnižší možnou úroveň.
Risk management je nekonečný proces a kvalitní řízení rizik spočívá v neustálé pravidelné zpětné kontrole.
Při rizikové analýze je prováděna detailní prohlídka míst pojištění z hlediska míry expozice vůči hrozícím rizikům, dále analýza škodního průběhu a v neposlední řadě již zmiňovaný audit pojistných částek, aby nedošlo k podpojištění a následnému krácení pojistného plnění ze strany pojistitele.
Neustálý pokrok a vývoj napříč všemi sektory přináší nové technologie, se kterými přicházejí i nová rizika. Proto je žádoucí, aby u našich klientů docházelo pravidelně k opakovaným prohlídkám. Cílem je zjistit změny v objektech a provozech, které by mohly mít vliv na skutečnou míru rizika. Mezi takové změny může v dnešní době patřit například instalace fotovoltaických panelů, respektive fotovoltaických elektráren (FVE) na střechy objektů. Dalším žhavým tématem je elektromobilita a s tím spojené riziko nabíjení a parkování elektromobilů. Největší riziko pak hrozí uvnitř pojištěných objektů, jako jsou například hotely, podzemní a nadzemní garáže, výrobní haly apod.
Fotovoltaické elektrárny (FVE)
V současné době lze očekávat nárůst zájmu o možnost instalace fotovoltaických panelů a dalších zařízení, která souvisí s provozem FVE. Může se jednat například o instalace velkokapacitních baterií (úložiště energie). A tento zájem bude pravděpodobně podpořen různými dotacemi v rámci úspor energií a také často zmiňovanou Zelenou dohodou pro Evropu (Geen Deal).
Mohla by se tak opakovat historie, konkrétně období kolem roku 2010, kdy byly narychlo čerpány různé dotace na výstavbu FVE. Vysokou poptávkou docházelo k nekvalitním instalacím se zásadními nedostatky, které znamenaly vysoké riziko nejen z pohledu provozního, ale také požárního. Bylo běžné, že projekt neobsahoval část popisující například ochranu před bleskem a s tím související přepěťovou ochranu. Mnohdy stávající ochrana (hromosvod) nebyla propojena s novou instalací FVE. Chyběla také dokumentace skutečného stavu. Fotovoltaické elektrárny se instalovaly na budovy podle jednoho totožného projektu.
Proto je naším cílem poskytnout klientům veškerou možnou technickou podporu a eliminovat tak případná budoucí rizika, která by mohla mít vliv na pojistnou ochranu společnosti.
Z vlastní iniciativy jsme oslovili lokální pojistitele a výsledkem jsou společná doporučení, která jsou určena všem, kteří plánují instalovat fotovoltaické systémy na svoje pojištěné budovy. Dle názoru pojistitelů je důležité při stanovení zásad bezpečnosti a požární ochrany FVE systémů zaměřit se nejen na provoz a údržbu příslušného zařízení, ale rovněž na projekci a instalaci.
Pojistitelé, respektive jejich rizikoví inženýři doporučují vzít při projekci v úvahu nejen požárně-technické charakteristiky samotné stavby, ale také způsob využití objektu (skladování, výroba). Uvažovány by měly být i škody způsobené hasebním zásahem na objektu i na majetku nacházejícím se uvnitř objektu, včetně možných škod z titulu přerušení provozu objektu či zařízení.
I když bude splněna podmínka „nehořlavosti“ střešního pláště, nemělo by se zapomínat na hořlavost dalších vrstev pod fólií (např. polystyren, polyuretan apod).
Pojistitelé doporučují řešit také statické, případně dynamické zatížení (tvořené vlastní FVE, sněhem, větrem atd.) stávající konstrukce objektu a případně konstrukce podpory panelů.
Pro vedení kabeláže je vhodné použít zakryté žlaby, a obecně hlídat všechny ostré hrany (i kvůli hasičskému vybavení). Již samotná střešní instalace FVE snižuje manévrovací prostor pro zasahující hasiče.
Důležité je také řešit umístění elektrické výzbroje FVE (měniče, rozvaděče, příp. trafo), ideálně samostatně mimo objekt, a pokud v objektu, tak v samostatném požárním úseku splňujícím i požadované provozní parametry (např. dostatečné větrání zabraňující přehřívání).
Dosud není vůbec řešena problematika bateriových úložišť, se kterými se v blízké budoucnosti budeme setkávat čím dál více. Zde je vhodné uvažovat o samostatném objektu, případně požárním úseku s dostatečnou odolností nejen pro evakuaci osob, ale také pro ochranu majetku a přerušení provozu daného objektu či celého areálu.
Pojistitelé doporučují také řešit (kontinuální/online) monitoring nejen z hlediska výroby elektrické energie, ale také z hlediska provozních parametrů klíčových prvků (jako např. teplota zařízení apod.)
Nejčastějšími příčinami požáru jsou nekvalitní komponenty nebo nekvalitní práce při instalaci systému.
Při požáru střešní konstrukce s FVE je třeba především požadovat a zajistit odpojení FVE od vnější elektrické sítě a odpojení FV panelů od měniče. Je nutno zabránit šíření požáru mimo požárem zasaženou část na střeše.
Fotovoltaické panely jsou málo hořlavé a nepřispívají k intenzitě požáru, hasí se, jen pokud je to bezprostředně nutné. Je však nutno pamatovat na riziko zhroucení nosné konstrukce nebo sesutí panelů.
Pojistitelé dále uvádí, že jednou z hlavních komplikací souvisejících s požárem fotovoltaických elektráren je fakt, že většinu stávajících FVE nelze uvést do beznapěťového stavu.
Elektromobilita
I v segmentu elektromobility dochází k rychlému vývoji a inovacím. V současné době neexistuje v České republice platná legislativa, která by upravovala problematiku nabíjení elektrovozidel uvnitř budov. Hasičský záchranný sbor České republiky vydal v dubnu 2021 pouze metodické doporučení, které řeší požární bezpečnost zejména u nových staveb a v některých případech u staveb stávajících.
V metodickém pokynu je například uvedeno, že v požárních úsecích hromadných garáží je doporučena instalace systému na detekci kouře (EPS). Dále je v požárních úsecích hromadných garáží nebo alespoň jejich částech s parkovacími stáními pro dobíjení elektromobilů doporučeno instalovat stabilní hasicí zařízení (tzv. sprinklery) a také systém na odvětrávání tepla a kouře v případě požáru.
Pro rychlejší detekci a ohlášení požáru se v metodickém pokynu doporučuje napojit systém EPS na pult centrální ochrany příslušného hasičského záchranného sboru kraje.
Pro bezpečný zásah hasičů se doporučuje parkovací stání pro dobíjení elektromobilu vybudovat v šířce nejméně 3,5 m (podobně jako parkovací stání pro osoby tělesně postižené).
Při garážování vozidel na elektrický pohon vedle benzinových či naftových nelze vyloučit vysoké majetkové škody nejen na vozidlech, ale i na nemovitém majetku. Především v případě, že jsou vozidla garážována v uzavřených prostorech objektů, obzvláště podzemních.
V návrzích parkovacích stání je dále žádoucí, aby místo bylo na začátku prostoru, ideálně při vjezdu. Důvodem je snadnější manipulace a vytažení vozidla z garáží na volné prostranství, kde může pokračovat hasební zásah. Mnohdy se stává, že se zasahující jednotky nemohou se svou mobilní technikou do těchto garáží dostat z důvodu konstrukční výšky vozidel.
Parkování a nabíjení elektromobilů představuje zvýšené riziko požáru a výbuchu. Oproti vozidlům vybaveným spalovacími motory představují elektromobily a jejich provoz vyšší riziko.
Nelze vyloučit možnost samovznícení vysokokapacitních baterií a uvolnění značeného množství energie, která je v nich uložena (riziko výbuchu).
Hašení požárů elektromobilů je velmi náročné a hrozí opětovné samovznícení. Vzhledem k předpokládanému množství vody potřebnému pro protipožární zásah je nutné uvažovat se značnými náklady na ekologickou likvidaci hasebních látek. Rovněž nelze vyloučit riziko kontaminace (voda, kanalizace) kyselinami z baterií elektromobilů.