Kolegové řešili velké množství dotazů, jak ohledně nového sjednání rizika, tak řešení likvidace z již uzavřené smlouvy před pandemií. Po vypuknutí nákazy a po nařízení vlády nelze riziko nově sjednat či speciálně ujednat, a to zejména z důvodu toho, že škoda už nastala. Tak jako například v případě blížící se povodně, nelze již riziko do pojištění zahrnout.
Nutno podotknout, že napříč pojistným trhem, českým i zahraničním, je pojištění přerušení provozu z důvodu úředního zásahu velmi nestandardním rizikem a není běžné. Do pojištění lze zahrnout nadstandardním ujednáním či doložkou a pojistitel to musí akceptovat. Dostupnost tohoto pojištění je hodně omezené a spíše se nesjednává vůbec.
A co u těch smluv, kde je riziko doložkou či nadstandardním ujednáním u přerušení provozu již sjednáno, a přesto je stanovisko pojišťoven zamítavé?
Důvodem je celková koncepce pojištění přerušení provozu. Zrekapitulujeme, že předmětem pojištění je finanční ztráta způsobená přerušením nebo omezením provozu v důsledku věcné škody. Věcná škoda pak znamená poškození, zničení nebo ztráta věci sloužící provozu sjednaným pojistných nebezpečím - a to nejčastěji požárem a dalšími živelními riziky (sdružené živelní pojištění, odcizení, vandalismus), technickými riziky, vícenáklady (např. ušlé nájemné) či doložky zahrnující výpadek u dodavatele energií nebo u odběratele - tzv. zpětná účinnost (stále ale z důvodu pojištěných nebezpečí) nebo přerušení provozu v důsledku úředního zásahu. Napříč pak pojistným trhem je podmínkou věcná škoda, a to že pojistné události z pojištění přerušení provozu musí předcházet likvidní škoda na pojištěném majetku, na stejném místě pojištění.
Kooperativa pojišťovna vysvětluje následovně:
„Podkladem pro toto zamítnutí je celková koncepce pojištění přerušení provozu. U tohoto pojištění je obecně (u všech českých, ale i zahraničních pojistitelů a zajistitelů) silně akcentována vázanost pojistné události k místu pojištění sjednanému v pojistné smlouvě, resp. specifické provozovně pojištěného, zakotveno ve výluce, podle které se pojištění nevztahuje na ‚přerušení provozu, k němuž došlo v důsledku úředního zásahu, který zakazuje či omezuje prodej určitých výrobků, poskytování služeb nebo výkon jiné činnosti bez přímé vazby k místu pojištění‘.
Z formulace uvedené výluky pak nemůže vyplývat jakýkoli jiný výklad, než že vyloučeny mají být právě důsledky úředních zásahů s plošným dopadem na určitý tržní segment, region či celou Českou republiku.“
Ostatní pojistitelé postupují obdobně a nemožnost likvidace je vysvětlena právě z důvodu absence majetkové škody, která v této situaci nevznikla.
Obecně lze říct, že pojistné krytí v rozsahu následků covidu-19 je pro pojištění přerušení provozu nedostupné.
Příklady, pro které se hodí rozšíření pojistného krytí u přerušení provozu o úřední zásah směřující přímo proti pojištěnému nebo jeho provozovně:
- po povodních úřad zakáže provoz provozovny z hlediska preventivních či hygienických opatření, přestože škoda na majetku již byla odstraněna a provozovna by svůj provoz mohla obnovit;
- hygienická opatření v důsledku nákazy vnesené třetí osobou;
- statický stav budovy, ve které je taková provozovna umístěna;
- uzavření ulice či oblasti po výbuchu, požáru nebo ekologické škodě;
- požár v hotelovém pokoji a hygiena zakáže i provoz zbytku hotelu nebo hotelové restaurace.
Produkt RESPECT / Allianz SME pro malé a střední podnikatele zahrnuje automaticky v základu u pojištění přerušení provozu doložku - přerušení provozu v důsledku úředního zásahu. Platí pro smlouvy sjednané před zavlečením onemocnění covid-19 do ČR (do 1. 3. 2020). Z těchto smluv by mělo jít teoreticky možné riziko zlikvidovat. Nicméně aktuálně nemáme konečné stanovisko pojišťovny, jak se k likvidaci postaví. Není tedy ještě možné potvrdit, že budou škody opravdu uznané a uhrazené. Zpravidla se ke škodám dokládá mimořádné preventivní opatření vlády ze dne 14. 3. 2020, případně nařízení vlády o uzavření obchodů. Důležité je zde specifikovat v čem škoda spočívá - ušlý zisk, stálé náklady a vícenáklady. Stále je nutné posuzovat konkrétní případy. Nelze z pojištění řešit případy poklesu poptávky či sekundární dopady apod. Doložka je pak omezena limitem plnění.
