Leckde to skoro vypadalo, že on-line svět byl na náš příchod dávno připraven, jinde to naráželo na mnohá nejen technická úskalí, problémy, nefunkčnost. Až čas ukáže, zda jsme na takovouto změnu byli připraveni i my lidé a hlavně děti. Nepřekonatelnou výzvou se však pandemie stala pro ty činnosti a obory, které na „net“ prostě přenést vůbec nelze.
DOPRAVA VE SVĚTĚ
Některé obory lidského podnikání zasáhla pandemie velice citelně až fatálně. Na jaře roku 2020 mnozí předpovídali, že jedním z nich bude i doprava. Tento předpoklad se zčásti naplnil v osobní dopravě, jež omezením turismu a volného pohybu osob citelně utrpěla. Pohyb zboží a materiálu však v době pandemie neustal. Je to dáno jednak tím, že některé naše potřeby, např. dodávky potravin, byly nezbytně nadále uspokojovány, a také proto, že nedošlo k úplnému uzavření průmyslových podniků.
Pro dopravu stěžejní světový obchod se projevil jako robustní mechanismus poháněný lidskou poptávkou a potřebami. Dokonce se v jednu chvíli ukázalo, že omezení dopravy zprostředkovávající pohyb zboží, může dokonce narušit v globálním měřítku světový obchod. Máme na mysli uvíznutí lodi Ever Given v Suezském průplavu. Mimochodem nájemce lodi, která narazila na mělčinu, vyhlásil institut Společné havárie, což značí, že se přepravci zřejmě budou podílet na úhradě části nákladů za incident. Pojištění přepravy zásilek, tzv. CARGO, tak ve světle této události nabývá na významu nejenom z pohledu krytí škod na samotném přepravovaném nákladu, ale i z pohledu krytí nemalých škod souvisejících s případnou společnou havárií.
DOPRAVA V TUZEMSKU
Z pohledu České republiky se převážná část přepravy nákladu realizuje formou silniční přepravy. Omezení pohybu, administrativní zatížení či hygienické požadavky kladou na silniční dopravce zvýšené nároky, které se mohou promítnout do jejich odpovědnosti za způsobenou škodu. Mezinárodní silniční doprava se řídí Úmluvou CMR. Novelou zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě pak formou § 9a vstupují ujednání Úmluvy CMR i do smluvních vztahů ve vnitrostátní silniční dopravě. Odpovědnost silničního dopravce je založena na ujednáních čl. 17 Úmluvy CMR. Dle odst. 1 tohoto článku dopravce odpovídá za úplnou nebo částečnou ztrátu zásilky anebo za její poškození, jakož i za překročení dodací lhůty. Právě překročení dodací lhůty bylo a je v souvislosti s restrikcemi v dopravě velice aktuální. Především je zde nutné dodat, že v otázce překročení dodacích lhůt je Úmluva CMR vůči dopravcům poměrně vstřícná a to v čl. 23, odst. 5, dle kterého může oprávněný, prokáže-li, že mu překročením dodací lhůty vznikla škoda, požadovat po dopravci náhradu škody jen do výše dovozného. Mnoho českých silničních dopravců provádí kabotážní přepravy na území Německa, kde je legislativa v tomto směru přísnější a zvyšuje limit odpovědnosti dopravce za pozdní dodání na trojnásobek dovozného (odst. 3, § 431 Handelsgesetzbuch).
Silniční dopravce se popsané odpovědnosti za škodu na nákladu či zpoždění v dodání může zprostit v souladu s ujednáním odst. 2, čl. 17 Úmluvy CMR, jestliže prokáže, že k poškození zásilky či překročení dodací lhůty došlo zaviněním oprávněného, vlastní vadou zásilky nebo okolnostmi, které dopravce nemohl odvrátit a jejichž následky odstranit nebylo v jeho moci. Zjednodušený pohled by nás mohl vést k domněnce, že koronavirus je jednoznačně okolností, kterou dopravce nemohl odvrátit a odstranění jejích následků nebylo v jeho moci. Avšak z pohledu liberačních důvodů odst. 2 čl. 17 Úmluvy CMR je zapotřebí zkoumat každý jednotlivý případ samostatně, jeho časový sled a okolnosti, které jej provázely. Od začátku pandemie covid-19 uplynul již více než rok. Za tuto dobu lze na mnoho nařízení státních orgánů jednotlivých zemí nahlížet jako na okolnosti, které mohl dopravce předvídat, a nelze je tak považovat za neodvratitelné. Nejde-li samozřejmě o jednostranná nařízení, jež vchází v platnost okamžitě či s minimálním časovým odstupem.
INDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP
Ke každém případu odpovědnosti dopravce ve spojitosti s pandemii covid-19 je potřeba, jak již bylo řečeno, přistupovat individuálně. V pojistných smlouvách pro pojištění odpovědnosti silničního dopravce by pak riziko prodlení v dodání mělo být zohledněno. Někteří pojistitelé nezahrnují tento typ vzniku škody do základního pojištění, ale ujednávají jej formou zvláštního připojištění.